V dubnu jsme se zúčastnili akce pořádané belgickým klubem pro pyrenejské horské psy. S pyrenejci a jejich páníčky a paničkami jsme se sešli na parkovišti belgického Wezemaalu a poté co jsme se já i Tulip dostatečně přivítaly s  pejskem Hiver a jeho páníčky, vydali jsme se na pěknou procházku kolem polí a sadů nad vesnicí Wezemaal. Ano, překvapivě, přestože je Belgie v podstatě geograficky země placatá jako prkno, tak se organizátorům nějak podařilo najít pořádny kopec, na který bylo třeba vylézt.  Asi chtěli, aby si naši horští psi připadali jako doma v horách Pyrenejí. Trošku na závadu bylo, že počasí bylo až příliš hezké, bylo horko a všichni jsme se brzy pekli, psi samozřejmě více než my. Nicméně jsme se statečně vydali na asi sedmikilometrovou procházku poměrně pěknou krajinou, s množstvím sadů, kde se jabloně právě chystaly ke květu. Po procházce bylo naplánováno celkem zaslouženě malé občerstvení a popovídání v blízké restauraci.