Kocour Bubák

Kocour Bubák k nám přišel jako odrostlé kotě s poetickým jménem Raven of Midnight Colony. Ač je to jméno pěkné a hodí se k němu, záhy jsme ho přejmenovali na Mamláska, neboť tak se choval i vypadal. Mamlásek brzy vyrostl a trošku zkocourovatěl, a tak jsme mu začali říkat Bubák, někdy také Kytka a když zlobí, tak je prostě Kocour. Proto když se nás někdo ptá, jak se ten náš kocour jmenuje, je to celkem těžká otázka. Naštěstí kocour sám si s tím hlavu neláme a přiběhne po zavolání kteréhokoli ze jmen a taky na čičiči.
Kocour Bubák je Mainská mývalí kočka. Ty patří mezi největší plemena koček vůbec, kocouři mohou dosáhnout i váhy 10-12 kg. Náš kocour je ovšem nudlička hubená, což je podmíněno jeho špatnou funkcí slinivky. Dostává tedy k jídlu výhradně speciální granule pro kočky s tímto problémem a je mu fajn, ovšem zrovna se po nich netloustne. K hubenosti kocoura přispívá i fakt, že po přestěhování na farmu čile pobíhá po zahradě a loví myši, čili má tolik pohybu, že přibrat prostě ani nemůže.
Jako kocour bytový se Bubák poměrně nudil. Jeho největší zábavou bylo sedět na balkoně a pozorovat ptáčky, případně vyndavat kytky z vázy, v horším případě vázu zvrhnout a vše rozlít po okolí. Rád seděl v kuchyňském dřezu a při každé možné příležitosti se vloupal do koupelny, kde okamžitě skočil do vany, sedl si a koukal. Sprchovat se nechtěl, naštěstí.
Tyto podivné nápady Bubáka přešly v okamžiku, kdy se po přestěhování na farmu cílevědomým týráním svých majitelů (nás) a psů (čuráním do psích pelíšků) domohl toho, že jsme ho vypustili na zahradu. V tom momentu se z bytového Bubáka stal postrach všech myší v okolí. Vybaven obojkem s rolničkou a psí známkou s tel. číslem, coural Bubák po zahradě a decimoval myší populaci. Ulovené myši mu občas sebrali psi, občas já (to je pak dostali hadi). Někdy nám myš přinesl ukázat až do obýváku, v lepším případě  mrtvou, v horším živou. To bylo pak o zábavu postaráno.

V průběhu měsíců rozšířil Bubák pole své působnosti nejen o celou zahradu, ale také o sousedovu zahradu a louku přiléhající k našemu plotu. Tam chodil buď skrz plot, nebo podlezl pod vraty - v tom případě pak musel projít cca 10 m po silnici. A to se mu nakonec stalo osudným - přestože bydlíme na polosamotě a auta kolem nás jezdí sporadicky a obvykle pomalu, občas se nějaký šílenec najde. V sobotu 24. června večer odešel Bubák jako vždy na lov myší. Domů už se živý nevrátil. Po týdnu hledání, vylepování plakátů a obcházení sousedů jsme jeho tělo našli na louce vedle naší zahrady. Podle zranění které neslo, vše ukazovalo na kolizi s autem, po které se snad kocourek ještě snažil doběhnout domů, ale už nedošel.

Bubák nám doma moc chybí, nikdy na něho nezapomeneme!